Carlo Gambino přežil všechny své soupeře. Pracoval pod všemi velkými bossy a díky své schopnosti adaptace nebyl zabit spolu s nimi. Nicméně sám pro ně vraždil. Carlo měl třicetileté zkušenosti ve vraždění v New Yorku, než se nakonec v 60. letech chopil moci.

Gambino začínal v mafii jako pouhý pěšák. V roce 1929 byl New York rozdělen do dvou zločineckých frakcí. Gangy Joea Masserii a Salvatora Maranzana. Když se Lucky Luciano zbavil Joea Masseria, Carlo se jak většina jeho kolegů připojil k Maranzanovi. Ale jen na šest měsíců. Pak se Luciano zbavil i Maranzana. Při následovném přeorganizování mafie do Národního zločineckého syndikátu se Gambino a jeho bratranec a švagr Paul Castellano stali lokaji Manganovy rodiny. Jedné rodiny z pěti, mezi které byl New York rozdělen.

Manganové byli zabiti v roce 1951 a Gambino začal pracovat pro Vita Genovese. Genovese byl pěknej hajzl a přesvědčil celé podsvětí, že za neúspěšným atentátem na Franka Costella stál Albert Anastasia. To ale nebyla pravda, zabít Costella nařídil sám.

A tak s Genoveseho rozkazu se Carlo Gambino ocitl 25. října 1957 v suterénu hotelu Sheraton. Byl tam i Albert Anastasia, ten ale seděl v holičství. Deseti střelami ho Gambino zabil. Tím se stal podbossem nyní Genoveseho rodiny.

Skutečnost, že Carlo byl schopen sdružit se s Genovesem a nebýt zabit, byla důkazem jeho inteligence. Genovese byl totiž neuvěřitelně zlý bastard. V 50. letech prodával 80 % všeho heroinu v USA. Samozřejmě na ten heroin doplatil, i když ho Lucky Luciano na Havanské konferenci varoval. V roce 1959 byl Vito Genovese poslán do vězení za obchod s drogami. Gambino se chopil moci a okamžitě zrušil všechna pouta mezi jeho rodinou a drogami.

Gambino prohlašoval, že v roce 1968 mu FBI a CIA nabídli 1 000 000 dolarů za to, že zabije Martina Luthera Kinga. On odmítl. Říkal, že nikdo z členů syndikátu by takovou nabídku nepřijal. Jestliže se ale alespoň něco naučil od Genoveseho, tak tohle všechno byla asi lež. Ale přesto všichni vědí, jak Nixonova administrace černochy nenáviděla.

V roce 1972 byl unesen Manny Gambino, Carlův synovec. Únosci za něj požadovali 350 tisíc dolarů. Gambino byl ale skrblík a nabídl jim jen 100 tisíc dolarů. Nespokojení únosci Mannyho zabili a vyhodili ho na skládku v New Jersey. Ta vražda Carla strašně rozčílila. Vypsal vysoké odměny na hlavy členů irských gangů, které z toho zločinu podezříval. Jeden z kriminálníků, kteří po těch Irech pátrali, byl John Gotti. Jednoho z nich, Jamese McBratneyho, našel v baru a před tuctem svědků ho zastřelil.

Než byl Gotti propuštěn, byl Carlo Gambino už starý slabý muž. Jeho manželka zemřela v roce 1971, jeho synovec byl mrtvý a on neměl žádného syna. Ale jeho moc byla na naprostého vrcholu. V roce 1975 věděl, že už si musí vybrat nástupce. V úvahu připadali Neil Dellacroce a Paul Castellano. Gambino si vybral Paula Castellana. To byla největší chyba v jeho životě. Gambinova rodina pod jeho vládou upadala a v roce 1985 byla policií skoro zničena. Gambino zemřel 15. října 1976 ve svém domě způsobem, který se u mafiánu moc často nevyskytuje. Přirozenou smrtí.