Charles Lucky Luciano vytvořil moderní mafii. V roce 1931 rozdělil New York do pěti částí. V historii organizovaného zločinu nikdy nebylo mocnějšího bosse a žádná jiná osoba by nedokázala znovu sjednotit tak velkou mafiánskou sílu.

Ve 20 letech se s pomocí prohibice stal z průměrného pasáka největším mezi gangstery. S pomocí ostatních slavných gangsterů vybudoval Národní zločinecký syndikát.

Narodil se v Itálii v roce 1896 jako Salvatore Lucania. Změnil si jméno na Charles Luciano, aby jeho rodina nebyla v rozpacích z článků o něm v novinách. Zločinec byl už jako dítě. Prodával drogy a ženy a ukradl, co mohl. Neustále byl chytaný newyorkskou policií, která ho obvykle profackovala a díky jeho věku zase pustila na ulici.

V roce 1915, v devatenácti letech byl poprvé zatčen za dealování heroinu v ulicích New Yorku. Když byl propuštěn, tak přestal prodávat drogy. Do ulic je poslal prodávat své dealery a sám byl vevnitř s děvkama.

V roce 1920 se Luciano spojil s Joem Masseriou a pomáhal mu s chlastem a prostitutkami. Masseria Lucianovi důvěřoval, protože byl skvělý a spolehlivý pracovník. Nakonec se stal Masseriovou pravou rukou a také jedním z nejmocnějších gangsterů v New Yorku.

Někdy ve 20. letech Luciano potkal Bena Siegela a Meyera Lanskyho. Dříve se italské a židovské gangy vůbec neslučovaly a Luciano byl první, kdo přerušil kulturní tradici. Luciano, Siegel a Lansky se stali řídící silou vznikajícího Národního zločineckého syndikátu. Luciano představoval srdce, Lansky mozek a Siegel sílu.

V roce 1929 se Masseriův gang dostal do války s gangem Salvatora Maranzana. Maranzano byl don mezi lidmi zafixovaný jako jediný vládce New Yorku. V říjnu stejného roku byl Luciano v přístavu na řece Hudson a čekal na náklad, který měl právě dorazit. V tom přijeli čtyři Maranzanovi muži, chytili ho a zalepili mu pusu. A celou cestu na Staten Island, která trvala asi hodinu, ho mlátili. Tam mu podřízli krk, hodili ho do příkopu a nechali ho napospas smrti.

Luciano jejich útok přežil. A proto dostal přezdívku Lucky (=šťastný, mít štěstí). Luciano z toho pochopil, že se blíží konec války gangů a to brzy. Luciano spolu se Siegelem a Lanskym šli za Maranzanem. Dohodli se s ním a rozdělili si Masseriovu říši. Maranzano dostal obchod s alkoholem a Luciano dostal děvky a drogy. A tak si Lucky dohodl s Masseriou večeři v Nuova Villa Tammaro, italské restauraci na Coney Islandu. Po chvíli hodování se Lucky omluvil a odešel na WC. Pak do restaurace vstoupili Benjamin Siegel, Joe Adonis, Vito Genovese, Albert Anastasia a Meyer Lansky. Rozstříleli Masseriu a Luciano z restaurace odešel jako nový šéf Masseriova gangu.

Pak následovala půlroční spolupráce s Maranzanem. Ten se ale začal obávat, že Luciano bude chtít obsadit jeho pozici, a tak ho dal zabít. Luciano se to ale dozvěděl a Maranzana předběhl. To z něj udělalo bosse New Yorku. Díky spolupráci s Dutchem Schultzem a dalšími Manhattanskými gangstery dokázal Luciano sjednotit celé podsvětí pod vedení mafie.

I přes to, že Luciano ve škole dokončil jen čtyři třídy, byl tak chytrý, že v celém zločineckém světě neměl konkurenta. Ustanovil vedení organizovaného zločinu, kam zahrnul všechny velké hráče včetně Joea Adonise a Meyera Lanskyho, který zůstal ve vedení až do konce 70. let. Lucky dokonce vymyslel soudní strukturu, který vyřizovala stížnosti a určovala, kdo si zaslouží trest smrti (to byl nejčastější trest, pak následovalo zmrzačení). Organizovaný zločin vzkvétal a začal být známý jako národní zločinecký syndikát. Hazardní hry, prostituce, alkohol, drogy a zbraně. A každý musel platit mafii určité procento z toho, co vydělal. Tohle všechno mafie ovládala.

Dokonce i nájemné vraždy se staly velkým businessem díky Lucianovi. S pomocí Bena Siegela a Alberta Anastasii vytvořil Murder Inc. (=Vražda, s . r. o.), společnost, která se zabývala profesionálním vražděním. Byla většinou osazena židovskými zabijáky. Když nějaký gangster potřeboval jejich služby, prostě zavolal a objednal si vraha. Bylo to jednoduché jako se objednat k zubaři. Tento podnik byl zodpovědný za stovky vražd ve 30. letech včetně zavraždění Dutche Schultze, Abe Wagnera a dokonce i zakladatele Bena Siegela. Luciano byl na vrcholu do roku 1936. Každou noc chrápal s jinou ženou. Ale jen do roku 1936. Jeho říše z děvek skončila i s ním. Stát New York měl nashromážděno dost svědectví na to, aby mohl poslat Luciana do vězení za pasáctví.

Thomas Dewey, státní zástupce v tomto případu, předstoupil před porotu s nekonečnou řadou svědků. Dvacet osm z nich byly děvky a Luciano byl tímto faktem rozzloben. Luciano prohlásil, že vláda si ty svědectví vynutila tím, že nabídla těm děvkám zadarmo výlety do Evropy a taky stabilní zásobování drogami.

Luciano byl odsouzen k třiceti letům vězení za vedení newyorkského obchodu s lidmi. Vězení ale Lucianův vliv nezmenšilo. Pevně si držel vedoucí pozici, dokonce i když byl zavřený. Jeho vliv byl tak užitečný, že když americká vláda hledala německé sabotéry v newyorkských docích během druhé světové války, přišli požádat Luciana o pomoc. Luciano souhlasil a použil svoji moc k odhalení nacistických spiklenců. Také pomohl americké vládě získat kontakty na Sicílii a v Itálii ještě před spojeneckou invazí.

V roce 1946 Thomas Dewey, nyní guvernér státu New York, odpustil Lucianovi trest a nechal ho deportovat do Itálie. Zůstal aktivní v obchodech Syndikátu dokonce i v exilu. V prosinci 1946 přiletěl na Kubu, aby na konferenci prodiskutoval o Kubě. Byli tam všichni velcí muži mafie. Vito Genovese, Meyer Lansky, Joe Adonis a Santos Trafficante Jr. Stárnoucí mafiáni přišli jeden po druhém, aby projevili Lucianovi respekt a potvrdili jeho pozici jako největšího bosse.

Jediný, kdo dělal problémy byl Vito Genovese. Nejprve žádal, aby Luciano odstoupil. Ta žádost všechny mafiány pobouřila. Za pár dní po konferenci genovese opakoval svoji žádost, aby Luciano odstoupil a zacouval do Itálie. Luciano si byl jistý, že Genovese upozornil Washington na jeho přítomnost na Kubě. Luciano totiž nesměl opustit Itálii a proto musel Kubu opustit.. Lucky na něj skočil, vykopal mu hovno z prdele a zlomil mu tři žebra. Na Havanské konferenci byla i jiná témata kromě vypráskání Genoveseho. Luciano chtěl zrušit obchod s narkotiky, s tím ale nikdo nesouhlasil. Prý v tom bylo moc peněz na to, aby se s tím skončilo.

Další téma bylo Bugsy Siegel. Siegel opustil konferenci, protože jeho hotel Flamingo spořádal 6 miliónů dolarů mafie a to byl pro všechny problematický bod. Na konci konference bylo rozhodnuto, že Siegel musí zemřít. Ani jeho starý přítel, Meyer Lansky, mu nemohl pomoci, protože nesměl hlasovat v žádných záležitostech na konferenci. Hlasovat mohli jenom Italové a Lansky byl žid.

V roce 1962 Luciano plánoval pomoci vytvořit film o svém životě. Hollywoodský producent přiletěl za stárnoucím gangsterem do Naples v Itálii 26. ledna. Když Luciano šel přes runway, aby přivítal producenta, spadl najednou k zemi. Byl okamžitě mrtvý na srdeční záchvat.